Farní kostel
Farní kostel o vánocích
Kostel je postaven na gotických základech, jeho dnešní podoba pochází z doby po požáru v roce 1802.
Na počátku 17.stol. zde působil nekatolický farář.
Založení farního kostela
Farní kostel v ranním slunci
Kdy byl založen farní kostel, zasvěcený Povýšení sv. Kříže, se nedá zjistit. Je ale známo, že původně byla zde filiálka fary Lažišťské a že zde jen někdy kaplan z Lažišť vykonával služby boží. V roce 1715 byl sem dosazen první sídelní kaplan, podle listiny ze dne 21.srpna 1745 založil v Husinci faru, t.j. dosadil sem faráře, Josef, kníže ze Schwarzenberka, protože farní budova zde již dříve stávala – původně tam, kde nyní stojí bývalá škola, jak stojí v pamětech roku 1657.
V roce 1794 založeno měšťanstvem místo jednoho kaplana při této nové faře.
Požár farního kostela
Kostel farní snad roku 1654 shořel, možné je také, že již dříve ve válkách byl zbořen. Jisté a doložené je, že se zdejší kostel v roce 1663 dostavoval. Podle dopisu nalezeného v archivu byla místní rada na zámku ve Vimperku 4.srpna 1663 vyzvána k posílení podpory výstavby kostela Pozdvižení sv.Kříže.
V noci po sv. Václavu roku 1802 během jedné hodiny pohltil požár kostel, faru, školu a dalších 48 domů v obci. Na radnici tehdy zachránili všechny spisy, ale v kostele vše shořelo, i zvony se roztavily.
Husinecká dominanta
Na podzim roku 1804 se znovu dostavoval kostel i fara. Byla uspořádána velká sbírka pro dostavbu kostela. Dokonce i studenstvo uspořádalo o velikonočních svátcích divadelní představení ve prospěch nové výstavby po požáru. Škoda tehdy způsobená byla odhadnuta na 78.000zlatých.
Protože se nemohly z finančních důvodů pořídit nákladné oltáře, vymaloval tehdy malíř – bratr zdejšího rady – Matěj Šíma tři oltáře na stěny. Od patronátního úřadu dostali husinečtí na zřízení nových varhan pouhých 243zlatých.
Pořádala se tedy sbírka, která vynesla 600 zlatých a zřídily se varhany s 10 mutacemi, jakož se i zakoupily pro kostel trouby, bubny a jiné hudební nástroje.
Hlavní oltář byl ozdoben 6 velkými svícny měděnými, silně postříbřenými, které se koupily ze sbírek z kostela sv. Mikuláše v Pasově. K vedlejšímu oltáři sv. Václava zakoupil zdejší řadový spolek 4 postříbřené a 4 pozlacené svícny, dále zjednal p. Jan Neužil z Pasova vícero náčiní kostelního, jakož i zvony pro kostel, a tak se podařilo kostel znovu ozdobit.
Relikvie
Farní kostel v Husinci chová též tři památné předměty: starou gotickou monstranci, papežský kalich a římský obraz sv. Anny.
Monstrance ta byla již valně poškozena a dávno na faře stranou odložena, až tehdejší farář, P. Jan Šwéda ji na světlo zase vynesl a postaral se v Praze o náležitou opravu. Je sice jen z mědi a mosazi, v ohni zlacená, práce však velmi promyšlené a jednotlivé částky, jež jsou buď tepané nebo lité, jsou velmi pěkně provedené. Podle rozestavení článků, podle kružby a lupení kladou znalci její stáří do konce 14. nebo na začátek 15. století a prohlašují ji za českou práci.
Skvostný kalich papežský byl farnímu kostelu husineckému darován od papeže Pia IX. roku 1877.
Starý obraz sv. Anny na oltáři téže svaté pod kostelním kůrem je původní dílo italského malíře Francesco Romanelliho, jenž byl žákem Petra z Collony, zemřel r. 1662, dosáhnuv v Itálii a ve Francii veliké slávy.
Milý a proslavený náš krajan, Msgre Jaenik v Římě, r. 1880 tento obraz farnímu kostelu věnoval darem, kdy jej sv. Otec Lev XIII. napřed milostivě posvětil.
Oltář Povýšení sv. Kříže
Interiér farního kostela
Zásluhou vdp. Msgra Adolfa Rodlera, čestného papežského komořího, tehdejšího /1877 - 1884/ faráře, spirituála v biskup. semináři v Budějovicích, t. č. zemského poslance za okres Prachatice – Netolice, byl farní kostel ozdoben novým vkusným oltářem Povýšení sv. Kříže, obnoveny dva vedlejší oltáře, pořízena nová kazatelna, zpovědnice, lavice a mnoho jiného, jakož i zřízena nová kupole na věž a věž sama pobita plechem. Za tyto nezapomenutelné zásluhy jmenovalo obecní zastupitelstvo v Husinci Msgra Adolfa Rodlera čestným měšťanem. Kostel byl znovu opravován koncem dvacátého století.
Ku kostelu husineckému jsou přifařeny osady Horouty a Výrov.
